OSOBNÍ BLOG

Mé stíny

Mé stíny

Rok 2021 a 100 tulipánů pro svou ženu jako vyjádření úcty za všechny naše narozené i nenarozené děti. Nemusel bych dělat taková gesta, kdybych dříve místo strachu a obav dal přednost radosti a víře v pozitivní budoucnost. Největší sílou muže je schopnost vypořádat se s životními výzvami tak, aby se žena po jeho boku cítila vždy v bezpečí.

Aby muž mohl svou ženu chránit a byl jí oporou, musí nejdříve sestoupit do vlastního světa stínů a přijmout bolesti ze svého dětství. To není vůbec příjemná cesta, ale jediná možná pro jeho růst.

Pokud muž na své cestě podsvětím nedovolí, aby ho vlastní stíny doslova vyslíkly z kůže, pak zůstane navždy uvězněn ve svém nedospělém já. Přijmout do svého srdce veškerou bolest svého dětství bez litování a zášti, znamená přijmout plnou odpovědnost za svůj život, ale také za životy, které on sám stvořil. 

...Ještě stále jsem na cestě podsvětím.

Od ledna příštího roku formuji v Praze první mužskou skupinu, v které se za pomocí speciálních seberozvojových technik a následného vzájemného sdílení dotkneme hlubokých a bolestných témat každého muže. Téma Muž a jeho stín bude jedním z mnoha vypsaných. Máš-li touhu potkat se svými stíny a dospět, napiš a obdržíš více informací.

Můj syn Marek

Můj syn Marek

Na první fotce zatím nic netušíme. Na lůžkovém oddělení se fotím se svým naprosto zežloutlým synem Markem. Za pár dní Marek podstoupí transplantaci jater a svět už nebude jako dřív....Otázky PROČ zrovna náš šestiletý kluk zůstanou dlouho nezodpovězeny. Zůstává jen nutkání vše začít dělat jinak. Dočasně měníme venkovské za městské bydliště, dávám výpověď v práci a skáču po nohách rovnou do kamnářského řemesla. Nemám žádné zkušenosti ani jistotu, že uživím rodinu. Uvnitř cítím, že nemám na vybranou. Není čas se bát, je čas jednat. První rok po operaci zažíváme s rodinou velkou finanční nouzi. Nikdo mě nenaučil podnikat, učím se za pochodu. Přežíváme jen díky půjčkám. Zakázky chodí příležitostně, neumím podpořit prodej ani zájem o kamna. Další léta se situace lepší, rozjíždí se mi projekt svépomocných staveb kamen, který jsem na webové stránky zařadil jen ze zoufalosti a strachu o přežití. Náš syn se pozvolna zotavuje, roste a sílí. Z týdenních kontrol u lékaře se stávají měsíční a nakonec čtvrtletní. Vracíme se zpět na venkov a začínáme žít "běžným" životem....Naše děti rostou, mé podnikání roste. Z ustrašeného a nesebevědomého kluka se postupně stává úspěšný podnikatel, o kterého se zajímají media, vytváří nové projekty a nabízí pracovní příležitosti. 

Život plyne a na některá PROČ dostanete odpověď teprve po letech. Děkuji můj synu, žes to pro mě udělal. Děkuji ti za tuto nesmírnou oběť, s pomocí níž jsem pochopil, že vlastnímu strachu a pochybám je potřeba se postavit. Jsem šťastný, že tu stále s námi jseš a můžeš mě inspirovat k větší odvaze a touze být lepším mužem.

Od ledna příštího roku formuji v Praze první mužskou skupinu, v které se za pomocí speciálních seberozvojových technik a následného vzájemného sdílení dotkneme hlubokých a bolestných témat každého muže.  Jedno z témat se týká také vztahů otců a synů. Máš-li touhu znovuobjevit sám sebe, napiš a obdržíš více informací. Cesta ke skutečnému mužství může vést i v hluboké jemnosti a citlivosti.

Co pro mne udělali vlastní děti

Co pro mne udělali vlastní děti

Mé děti jsou mi velkými učiteli a také nekonečným zdrojem inspirace. Díky nim jsem opustil stálý zaměstnanecký poměr a pustil se do kamnářského řemesla bez zkušeností jen s výučním listem v kapse. Mé děti mi každý dnem ukazovaly, co nemám zvládnuté, co je potřeba zlepšit a pochopit. Mé děti mě nutily stát se odpovědným mužem a chopit se vlastní síly. Ač jsem měl vždy existenční strachy, nikdy jsem svých rozhodnutí mít děti nelitoval. Nelitoval jsem i těch rozhodnutí, které vedly k úplnému mému selhání, samovolnému potratu a úplné ztráty důvěry mé ženy. V tu chvíli bylo nutné se učit z vlastních chyb, i když to znamenalo nést toto selhání jako jizvu na těle do konce života.
Pro muže je velká rodina dar a zdrojem vnitřní síly. Ne vždy jsem si to plně uvědomoval. Spíše jsem svůj úděl otce vnímal jako zátěž, která mne brzdí v rozletu v podnikání a osobní svobodě. Teprve před rokem, kdy za pomocí speciálních seberozvojových technik jsem se dotkl těch nejbolavějších míst ze svého života a poznal své stíny, jsem dozrál. I když ve mne stále vyplouvají pochyby a staré vzorce, ve svých 43 letech jsem odhodlaný si svou rodinu plně užít a být vděčný, že mohu být 5 úžasným dětem tátou.
Od ledna příštího roku formuji v Praze první mužskou skupinu, v které se za pomocí speciálních seberozvojových technik a následného vzájemného sdílení dotkneme hlubokých a bolestných témat každého muže.  Máš-li odvahu znovuobjevit sám sebe, napiš soukromou zprávu a obdržíš více informací. Cesta ke skutečnému mužství může vést i v hluboké jemnosti, citlivosti a porozumění.
Článek do časopisu Receptář 7/2022

Článek do časopisu Receptář 7/2022

Nemusíte být nejlepší, přesto když děláte něco srdcem, lidi to ocení. Svou profesi kamnáře miluju, přesto cesta k ní nebyla vůbec jednoduchá. Svůj současný úspěch jsem si musel doslova vydřít. Z tohoto důvodu přijímám velkou vděčnost, když někoho zajímá má práce a napíše o tom článek do časopisu...Třeba to bude i pro jiné vyhořelé IT specialisty inspirací, jak dat svému životu smysl.

Čeho se ego nejvíce bojí

Čeho se ego nejvíce bojí

Víte, čemu se EGO  nejvíce brání a dělá vše proto, abyste si na to znovu nevzpomněli? Ano, je to BOLEST. Bolesti se ego bojí jako čert kříže, a tak vytváří nekonečné množství konceptů a ochran, které Vám zabrání se svou bolestí znovu potkat. Díky tomu sice ve svém životě primárně necítíte bolest, ale bolest Vás přesto ovládá v podobě nemocí, úrazů, nešťastných událostí a negativního myšlení. Ve Vašem životě se Vám zkrátka nedaří, nejste šťastní, zažíváte zklamání a vy nevíte proč.

V minulém týdnu jsem prošel speciální šamanskou procedurou, kde putujete zpět do minulosti ke svým klíčovým událostem utvářející život. Při této cestě se vás mysl snaží odvést na nějaké zajímavé místo a nabídnout koncept slávy, bohatství, vlastní moci či vědění. Pokud po ničem takovém netoužíte, tak Vám naopak nabídne strach, lítost, vinu, hněv, žárlivost, konspirace, apod. Vše jen za jedním účelem, znovu nespatřit tu situaci, která pro Vás byla natolik nepřijatelná, že jste se zkrátka a doslova VYPLI.

Má cesta seberozvoje trvala 15 let, abych se pak po 7 hodinách usilovného bourání všech konceptů mysli konečně dostal k té základní bolesti - k sexuálnímu a psychickému zneužívání v dětství. Spojit se s neúnosnou bolestí malého dítěte mě znovu rozštěpilo na základní stavební prvky vlastní existence, což bylo na chvíli doslova zničující. Po týdenním odstupu od procedury mám však pocit, že mohu konečně činit vlastní rozhodnutí a nenechat se manipulovat sebou samým, nikým jiným, ale ani tímto společenským systémem. Dává mi to zpět životní sílu a možnost se stát DOSPĚLÝM MUŽEM.

Můj příběh z dětství není ojedinělý. Dle oficiálních statistik se každé 5 dítě setká se sexuálním zneužíváním. Jde pouze o vrchol ledovce, většina nezaznamenaných případů se v rodinných systémech podaří úspěšně zamést pod koberec. Ano, tak to tady chodí...

Opravdová hloubka vztahu

Opravdová hloubka vztahu

Nedávno se mne manželka zeptala: Chceš skutečně jít se mnou do opravdové hloubky vztahu?" V duchu jsem se podivil tomuto dotazu. Vždyť máme spolu 5 dětí, jsme spolu 15 let a prošli jsme snad všemi nejčastějšími přičinami k rozvodu, a vše jsme nakonec zvládli.....Tak kam to vlastně mám ještě jít? Existuje ještě nějaká větší hloubka partnerství? A pak mi došlo, že má žena neřeší zářezy na pažbě či odsloužená léta jako my muži, nýbrž nakolik jsem vůči ní jako ženě emočně  otevřený a pravdivý. Svou ženu miluju, a tak jsem jí řekl "Ano, to víš, že chci, miláčku". Ale uvnitř jsem cítil obrovský strach, protože při této hře na pravdu dříve než něco získáte, se musíte nejprve něčeho vzdát. A to může být hodně bolavé.

Říct svému životu ano

Říct svému životu ano

Většinou to přichází tak nečekaně. A v tu chvíli můžete svému životu říct jedině: "Ano, to se skutečně děje a já to nemám vůbec pod kontrolou." Pro každého muže jsou situace, kdy něco nemá pod kontrolou dosti skličující....Od této fotografie uplynulo skoro 8 let. Mému šestiletému synovi během 14 dnů selhala játra takovým způsobem, že musel podstoupit jejich okamžitou transplantaci. Jeho stav byl v jednu chvíli natolik vážný, že ani doktoři nevěděli, zdali bude nějaký JEHO další den....Ano, to jsou momenty, kdy je muž naprosto vnitřně slabý, obviňuje se a brání se slzám. Avšak mezi tím vším vnitřním bojem o svou integritu si neuvědomuje, že v něm něco daleko silnějšího a moudřejšího roste - skrze svou bolest a strach se transformuje v dospělého muže.

Z kanclu ven

Z kanclu ven

Takové to dříve nebylo. Místo dopoledních procházek a užívání si s dětmi, jsem chodil denně do kanclu trávit svůj veškerý čas. Jsem vděčný svým dětem a ženě, že mne priměly opustit povolání IT specialisty, v kterém jsem zůstával jen kvůli svému pohodlí a zdánlivým jistotám. Již nějaký pátek jsem kamnářem a svůj pracovní čas a výdělek si určuji sám. Zažívám skutečnou svobodu a už vím, že něco umím a že o svou rodinu s pěti dětmi jsem schopný se postarat... Ve svém okolí vidím  spousty zodpovědných otců-chlapů s rodinami, kteří uvízli v nějakém kanclu a jsou z toho nešťastný. Rad bych je tímto inspiroval a ukázal, že život mohou prožít podle svých představ se svou ženou a dětmi, a přitom dělat, co je baví...Více o mých zacatcích naleznete zde: http://www.hlinenakamna.cz/cesta-svobodneho-kamnare